bila_nemoc.md

Bílá nemoc

Karel Čapek

Děj

V jisté, blíže neurčené zemi, se rozmohla epidemie tzv. bílé nemoci. Jde pravděpodobně o jakousi formu malomocenství, která se projevuje bílými skvrnami na kůži. Šíří se dotykem a ze začátku pouze mezi chudými a starými lidmi. Zemi ovládá diktátor Maršál, který se připravuje na výbojnou válku proti menšímu sousednímu státu. V tom mu pomáhá vlastník zbrojovek baron Krüg. Mladému doktorovi Galénovi se mezitím podaří najít lék proti bílé nemoci, ale léčí jen chudé lidi, kteří nemají moc ani vliv. Těm vlivnějším Galén lék vydat odmítá. Když onemocní baron Krüg, zavolá Galéna, aby ho vyléčil. Ten mu dává podmínku – musí okamžitě zastavit zbrojení, jinak mu lék nebude vydán. Krüg žádá Maršála, aby uzavřel mír, ten však nehodlá se zbrojením přestat a Krüg ze zoufalství spáchá sebevraždu. Po jeho smrti začíná útok na sousední zemi. Avšak také Maršál na sobě zpozoruje bílou skvrnu. Maršálova dcera pozve Galéna, aby Maršála vyléčil, ten má ale stále stejnou podmínku – Maršál musí uzavřít mír. Teprve na naléhání své dcery a mladého Krüga, je ochoten uzavřít mír a splnit tak Galénovu podmínku pro poskytnutí léku. Dá zavolat Galéna, ale ten se před Maršálovým palácem střetne se skandujícím davem, a protože se snaží odporovat jejich provolávání hesla: „Ať žije Maršál, ať žije válka!“ je on i lék davem ušlapán. Dav v tu chvíli netuší, že tak vlastně zabili oslavovaného vůdce. Navíc na závěr vypuká válka.

Téma a motiv

Hlavní téma: Epidemie bílé nemoci, na kterou se nedaří najít lék.
  Není ale skutečnou tělesnou nemocí, ale symbolicky znázornňuje "nakaženou" mysl.
Téma: Válka, Jeden člověk nezmůže nic proti davu lidí

Časoprostor

Blíže neurčené místo. Střídání jen několika různých prostředí 
(klinika, maršálova kancelář, Galénova ordinace, pokoj rodiny, čekárna před Galénovou ordinaci, atd.). 
Autorova současnost (před vypuknutím 2. světové války). 

Kompoziční výstavba

Drama má tři dějství a čtrnáct obrazů
Chronologická

Literární druh a žánr

Drama, tragédie

Vyprávěč / lyrický subjekt

Dialogy a scénické poznámky je to drama

Postavy

Dr. Galén
     – přezdívka Doktor Dětina, mladý lékař, laskavý, pomáhá chudým, naivní (myslí si, že dokáže zastavit válku), statečný a neústupný (odporuje maršálovi i pod hrozbou vězení), jako jediný objeví lék proti bílé nemoci. Léčí ale jen chudé a lidi bez vlivu, aby tak přinutil mocné k nastolení míru. 
Maršál
     – velitel vojsk, diktátor, bezcitný, slepě vede svůj národ do války, touží po moci a vládnutí. Naprostým opakem dr. Galéna. Nakonec také onemocní bílou nemocí. 
Baron Krüg
     – Maršálův přítel, dodává mu zbraně, majitel továrny na výrobu zbraní. Velmi podobné povahy jako maršál, touží po úspěchu, moci, slávě. 
Dvorní rada, Sigelius
     - ředitel nemocnice, touha po slávě a úspěchu, snaží se najít lék proti Bílé nemoci. 
Další postavy
     – matka, otec, syn, dcera, malomocní, zdravotníci.

Vyprávěcí způsoby

 Spisovný jazykem
 Hovorová mluva
 Přímá i nepřímá řeč

Typy promluv

Monology a dialogy

Veršová výstavba

Jazykové prostředky

Spisovná čeština
Opakovaní

Tropy a figury

Aposiopese (náhlé ukončení věty)
Personifikace
Inverze
Řečnická otázka

Kontext autorovy tvorba

Karel Čapek (1890–1938)
  - narodil se 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích
  - nejmladší ze tří dětí (Josef – malíř, spisovatel; Helena – autorka vzpomínkové knihy Moji milí bratři)
  - žurnalista, prozaik, dramatik, překladatel, kritik, esejista, cestovatel, psal knihy pro děti
  - znal se Masarykem (Hovory s TGM), oficiální autor; mluvčí Hradu
  - studoval gymnázium v Hradci Králové, po odhalení jím organizovaného protirakouského spolku
  přešel do Brna => maturoval v Praze, potom FF UK (studoval – filozofii, estetiku, dějiny výtvarného
  umění, germanistiku, anglistiku a bohemistiku)
  - po škole vychovatel => knihovník Národního muzea => do r. 1938 redaktor Národních listů a
  Lidových novin, ve Vinohradském divadle 1921-23 jako dramaturg a režisér
  - zvolen prvním předsedou československého PEN klubu (celosvětové sdružení spisovatelů)
  - v r. 1935 se oženil se spisovatelkou a herečkou Olgou Scheinpflugovou
  - po abdikaci E. Beneše v roce 1938 se stal posledním symbolem první republiky
  - zemřel pár měsíců před plánovaným zatčením gestapem 25. 12. 1938
  - Čapek byl velice dobrým amatérským fotografem
  - patřil mezi přední sběratele etnické hudby (dnes v majetku Náprstkova muzea)
  - často cestoval, rád zahraničil, měl rád zvířata, sbíral LP desky

Literární / obecně kulturní kontext

Doba první světové války a následného rozpadu Rakousko-Uherska, který sebou přinesl i vznik samostatné Československé republiky (28. 10. 1918)
V próze se v tomto období projevoval expresionismus, který je charakterizován únikem od reality ke snění. Tvořili zde autoři jako například Klíma či Weiner.
Jedná se o období anarchistických buřičů.
Anarchističtí buřiči
    přelom 19. a 20. století
    Bouří se proti konvencím, proto válce, úředníkům. Nejsou spokojeni se společností.
    Psali angažovanou poezii, sdružuje je názor, touží po změně. Nepíší tolik složitou tvorbu.
    Mezi anarchistické buřiče také patří: Stanislav Kostka Neumann, Fráňa Šrámek, František Kellner, Petr Bezruč, Karel Toman
Další autoři:
    USA
        E. A. Poe (Jáma a kyvadlo)
        W. Whitman (Stébla trávy)
    Anglie
        Oscar Wilde
    Francie – PROKLETÍ BÁSNÍCI
        Arthur Rimbaud (Iluminace, Opilý koráb)
        Paul Verlaine (Saturnské básně)
        Charles P. Baudelaire (Květy zla)
    ČR
        Karel Čapek (RUR)
        Josef Čapek