Append new articles

src/assets/data/articles/O1. Eduard Hořovský.md

@@ -0,0 +1,59 @@
+# Eduard Hořovský
+
+Ing. Eduard Hořovský (1831–1895) je jednou z centrálních figur technologických a manažerských pokroků v rámci hornictví na Ostravsku. Jednalo se o ředitele Doubravsko-orlovské společnosti mezi lety 1873 a 1895.
+
+Hořovský nastoupil do služeb Doubravsko-orlovské společnosti v roce 1868 na místo horního inženýra. Jako vrchní inženýr nechal vybudovat důl Žofie a roku 1873 byl povýšen na ředitele. Ve své činnosti se zasloužil o modernizaci dolů, zavedení ventilace, elektrifikaci dolů a zvýšení bezpečnosti v dolech. Pracoval primárně na Hlavní jámě, dole Bettina, dole Eleonora a dole Mühsam. Hořovský byl i filantropem a daroval velké částky na spolky horníků a charity.
+
+Jeho magnum opus je třídílné dílo O způsobech dobývání kamenného uhlí: dle anglických, francouzských a německých zpráv. Sestavil také Německo-česko-ruský hornický a hutnický slovník obsahující 19 000 výrazů.
+
+Hořovský zemřel roku 1895 a je pohřben ve Vídni.
+
+Ing. Eduard Hořovský (1831–1989) je jednou z centrálních osobností technologického a manažerského pokroku v rámci hornictví na Ostravsku. Jednalo se o ředitele Doubravsko-orlovské společnosti mezi lety 1873 a 1895. Ve své činnosti se zasloužil o modernizaci dolů, jejich elektrifikaci a zvýšení bezpečnosti v dolech. Z akademických aktivit vydal dvě významná díla: O způsobech dobývání kamenného uhlí a Německo-česko-ruský hornický a hutnický slovník. Jednalo se také o filantropa, který daroval velkou část svých financí na aktivity horníků.
+
+# Mládí
+
+Eduard Hořovský se narodil roku 1831 v Příbrami do hornické rodiny. Jeho děd i strýc byli horníci, otec byl dokonce správcem hutě v místním stříbrném dole. Stejně jako jeho otec a děd studoval Eduard Hořovský Báňskou akademii v Banské Štiavnici, kde získal základní znalosti hornictví a hutnictví. Poslední rok svého studia strávil na učilišti v Příbrami, kde také absolvoval (učiliště zaměřené na hornictví a hutnictví vzniklo roku 1849; titul získal roku 1854). Po studiích pracoval Eduard Hořovský krátký čas na Žacléřsku a na dole Zárubek ve Slezské Ostravě. Již tehdy prokázal svou dobrotivou povahu, když každou sobotu vedl zdarma lekce o hornictví pro Čechy i cizince. Ve svém mládí podnikl také řadu studijních cest do Německa, Belgie, Francie, Ruska a na Balkán.
+
+# Doubravsko-orlovská společnost
+
+Další významnou figurou hornictví na Karvinsku je Ignác Vondráček. Vondráček je důlní podnikatel pocházející z chudé rodiny, kterému patřilo mnoho dolů v Orlové a v Doubravě. Roku 1867 si Vondráček pronajal s bratry Gutmannovými (velmi bohatí podnikatelé prodávající a těžící uhlí) doly v Orlové a Doubravě. Vondráček s bratry Gutmannovými společně založili Doubravsko-orlovskou společnost. Stejně jako Hořovský byl Vondráček příbramský rodák.
+Hořovský nastoupil do služeb Doubravsko-orlovské společnosti v roce 1868 na místo horního inženýra. Již roku 1873 se z něj stal ředitelem této společnosti. V této funkci setrval až do roku 1895, kdy odešel z veřejného života.
+Hořovský se do Karvinska přistěhoval v době velkého nárůstu populace. Od roku 1851 do roku 1869 se počet obyvatel zvýšil o 51 %. Rok 1869 byl pro pro Orlovou významný také dokončením úseku Košicko–bohumické dráhy v úseku z Bohumína do Orlové a výstavbou první pošty na území města (stála vedle Cingrova domu). Mezi lety 1869 a 1880 se následně počet obyvatel Orlové více než zdvojnásobil. Doubravsko-orlovská společnost zaměstnávala velký podíl z těchto osob a vykazovala v tomto období velké zisky, z velké míry díky přínosu Hořovského. Příliv osob především z Příbramska je zásluhou právě Hořovského.
+Hořovský modernizoval důl Hlavní jáma v Orlové a doubravské doly Bettina a Eleonora. Pracoval také na dole Mühsam. Doly byly při nástupu Hořovského poměrně mladé (Hlavní jáma začala fungovat roku 1849; Bettina a Eleonora pocházejí z 50. let 18. století), přesto byly zanedbávané a vyžadovaly mnohé opravy. Vybavení bylo mnohdy jen v kvalitě nutné pro minimální provoz. Ventilace v dolech skoro nebyla. Hořovský doly modernizoval, přidal ventilaci a jako jeden z prvních zavedl elektrické osvětlení v dolech. Mimoto pečoval Hořovský i o zázemí horníků - daroval peníze místním spolkům a řešil místní spory.
+
+# Spisovatelská činnost
+
+Eduard Hořovský byl absolventem pražského gymnázia, kde získal velmi silný vztah k filologii. Kombinace jeho zájmu o techniku a filologii se promítla i v jeho spisovatelské činnosti.
+
+Jeho magnum opus byl třídílný svazek O způsobech dobývání kamenného uhlí: dle anglických, francouzských a německých zpráv. Poslední z knih vyšla roku 1875. První kniha se zabývá obecnou teorií hornictví, druhý díl se zabývá detaily jednotlivých uhelných pánví v Evropě a třetí díl obsahuje schémata jednotlivých evropských dolů. Za tuto knihu dostal také titul císařsko-královský horní rada.
+
+Další významnou publikací od Hořovského je Německo-česko-ruský hornický a hutnický slovník. Kniha vyšla roku 1890 a obsahuje 19 000 výrazů z oborů mineralogie, metalurgie, strojírenství a mnoha dalších. Publikace je volně dostupná v online archivu NDK.
+
+# Charakter
+
+Povaha historických postav se popisuje obtížně, protože se ve zdrojích často mísí legendy, pomluvy a fakta. Ze zdrojů víme, že Hořovský byl pracovitý a štědrý člověk, který nesnášel polovičatou práci a hluboce si vážil pilných lidí. Mezi horníky byl velmi oblíbený a často za ním chodili pro radu. Hořovský se účastnil mnoha spolků a přispíval i na charitativní účely.
+Měl ženu, tři syny a šest dcer.
+
+# Závěr života
+
+V polovině devadesátých let se zdravotní stav Hořovského zhoršil. Roku 1895 odešel do důchodu a přestěhoval se do Vídně, kde roku 1898 ve věku 66 let zemřel. Pohřben je na Vídeňském ústředním hřbitově.
+
+> Děkujeme Janě Sobocikové za laskavé poskytnutí prostoru k umístění informační cedule
+
+---
+
+### Věděli jste, že...?
+
+- ... Hořovský byl velkým zastáncem myšlenky panslavismu. Již od svého studia na pražském gymnáziu měl hluboký vztah ke slovanským jazykům, především pak k ruštině.
+- ... Hořovský jako první zavedl dobývací metodu stěnování.
+- ... v roce 1925 byla v Doubravě věnována Hořovskému pamětní deska na bludném balvanu. Při okupaci polským vojskem roku 1938 byla ovšem deska zničena.
+
+---
+
+### Zajímavá místa v okolí
+
+- **Evangelický kostel** – Tabule číslo [7](/misto/7)
+- **Husův dům** – Tabule číslo [10](/misto/10)
+- **Důl Žofie** – Tabule číslo [12](/misto/12)
+- **Orlovské jámy** – černouhelné jámy, jáma č. 1 hloubena v roce 1930, jáma č. 2 v roce 1896. Likvidovány zásypem, č. 1 roku 2001, č. 2 roku 1999.
+- **Jáma Mühsam a bývalá kolonie Mühsam** – černouhelná jáma Mühsam (česky Obtížná, lidově přezdívaná „Mízam“) mezi lety 1838 – 1896. Konečná likvidace jámy v roce 2001. Naproti jámy stála kolonie Mühsam, jednalo se o kolonii s prvními závodními byty v Orlové. V 50. a 60. letech 19. století zde vzniklo 42 domů s byty pro dělníky, poslední 4 domy byly dostavěny v roce 1907. Kolonie byla zničena postupně do roku 1989.

src/assets/data/articles/R1. Úzkorozchodná tramvaj.md

@@ -0,0 +1,50 @@
+# Úzkorozchodné dráhy na Ostravsku a Karvinsku
+
+Historie úzkorozchodných drah na území Ostravska a Karvinska je poměrně bohatá. Již koncem 19. století rozhodla městská rada města Bohumín o výstavbě dráhy, která měla za cíl zmírnit izolovanost a hospodářskou stagnaci města. Po dlouhém a složitém vyjednávání začala roku 1902 konečně stavba této trati, a ještě téhož roku byl zahájen provoz úzkorozchodné dráhy na koňský pohon. Trasa vedla od Bohumínského náměstí k tehdejšímu Bohumínskému nádraží. Již následující rok byla však koňská síla nahrazena parními motorovými vozy. Od roku 1916 byl zahájen také elektrický provoz.
+Inspirováni úspěchem tramvajové dopravy v Bohumíně, začaly plány na výstavbu dalších drah. Konkrétně Hrušov – Polská Ostrava (otevřena 1904), Ostrava – Karviná (otevřena 1909) a Slezské zemské dráhy, propojující Slezskou Ostravu a Karvinou (otevřena 1912), což vedlo ke vzniku Dopravního podniku města Ostravy (vznikl sloučením dosavadních provozovatelů hromadné dopravy roku 1949). Nejzajímavějšími drahami byly Ostrava – Karviná a Slezské zemské dráhy, neboť jejich tratě zasahovaly do území Orlové. Před sebou můžete vidět právě násyp, na kterém projížděla tramvaj Slezských zemských drah.
+Dráhy na Ostravsku byly v rámci Československa specifické svým rozchodem kolejí. Jako jediné tramvajové dráhy měly rozchod kolejí 760 mm; proto je klasifikace tohoto způsobu dopravy složitější a někteří autoři řadí dráhy na pomezí tramvají a vlaků, jelikož tento rozchod kolejí byl typičtější právě pro vlakovou dopravu.
+
+# Dráha Ostrava – Karviná
+
+První úvahy o výstavbě trati propojující Ostravu a Karvinou pocházejí již z roku 1898. Projekt vznikl na návrh společnosti Ganz & Comp., ale byl pozastaven a předán k dalšímu přepracování. Přepracovaný projekt byl podán k projednání roku 1900, avšak byl znovu vrácen kvůli lobování železniční společnosti FKNB, která již v této době provozovala montánní (báňskou) dráhu v podobné trase. Po přistoupení na závazek, že nová dráha nebude sloužit k nákladní dopravě, byl návrh roku 1903 přijat a výstavba mohla začít.
+V průběhu dalšího půl desetiletí probíhala příprava projektu. Do dráhy byly zapojeny další obce a vypracování projektu přešlo z původního návrhu firmy Ganz na obce Moravská a Polská Ostrava. Polská Ostrava ovšem z finančních důvodů od projektu odstoupila.
+Stavba trati začala v polovině roku 1908 a pravidelný provoz dráhy započal 6. dubna 1909. Dráha byla obzvlášť v meziválečném období velmi hojně využívána. Jezdilo po ní přibližně 3 miliony osob ročně. Linka sloužila k přepravě zboží i osob a nabízela pasažérům vozy 2. a 3. třídy.
+Třicátá léta však byla pro tuto trať plná různých krizí. Důlní vlivy se začaly na území Orlové více projevovat, což zvyšovalo náklady na údržbu a prohlubovalo následky lokálních povodní. Místní obyvatelé měli kromě úzkorozchodných tramvají k dispozici i další způsoby dopravy – na území Orlové operovaly koňské povozy, autobusy, železnice, autodopravci a více obyvatel již vlastnilo osobní automobily. Díky tomu začala poptávka po tramvajové dopravě upadat.
+Provoz dráhy fungoval i během okupace, kdy byla Orlová součástí Polska. Při jízdě mezi protektorátem (Ostravou) a „Říší“ (Orlovou a Karvinou) proto probíhala kontrola cestujících.
+Tramvajová linka vedla na dnešní ulici Ostravská. Orlová měla na svém území dvě tramvajové zastávky této dráhy - Orlová klášter a Lazy. Obě zastávky obsahovaly menší čekárnu. Zastávka Orlová klášter se nacházela velmi blízko dnešní zastávky Orlová, čerp. st.
+
+# Slezské zemské dráhy
+
+Další tramvajové linky procházející Orlovou byly postaveny roku 1913. Inspirována úspěchy dráhy Ostrava – Karviná zřídila Země Slezská nové tratě propojující jednotlivé obce na Karvinsku. První trať tohoto projektu vznikla roku 1912 a spojovala Karvinou s Fryštátem.
+Dne 31. května 1913 byly zřízeny hned dvě linky tohoto projektu v Orlové. První z nich byla linka z Jámy Jan v Karviné (dnešní areál ČSA; v době výstavby velmiblízko karvinského nádraží) do Kopanin (zastávka byla umístěna poblíž dnešní zastávky Kopaniny). Tato trať byla ještě téhož roku prodloužena o spojení do Dolní Lutyně (směřující podél ulice 17. listopadu).
+Stejného dne byla také zřízena i kratší linka propojující Kopaniny s Orlovou náměstí. Tato trať zastavovala i u Evangelického kostela a právě její násyp můžete vidět před sebou.
+V průběhu dalších let se tratě Slezských zemských drah rozšiřovaly o linky v Bohumíně, Ostravě a Karviné, čímž vznikla největší tramvajová síť na Karvinsku.
+
+# Dráhy po roce 1949
+
+Po roce 1945 se musely na dráze Ostrava – Karviná i na Slezských zemských drahách musely provádět rozsáhlé opravy infrastruktury, která byla zničena na konci druhé světové války.
+Dramatický vývoj nastal roku 1949, kdy sjednocením jednotlivých drah vznikl konglomerát Dopravní podnik města Ostravy (DPMO). DPMO zakoupil na tratě nové vozy a pokračoval v jejich údržbě.
+V 50. letech však docházelo vlivem poddolování a přírodních katastrof na orlovských tratích k mnoha nepříznivým událostem. Vyšší rychlost jízdy také zvýrazňovala propady terénu. Bylo zřejmé, že úzkorozchodná tramvaj již kvůli poddolování nemá dlouhou budoucnost. V důsledku těchto událostí a několika změn na trati (zejména nevýhodného umístění nové výhybny na Kopaninách) byly tratě postupně zkracovány a rušeny. V roce 1966 byl tedy zastaven provoz na trati Karviná – Orlová – Dolní Lutyně a přilehlé trati Orlová Kopaniny – Orlová náměstí. O rok později pak byla zrušena i trať Karviná – Ostrava.
+Po roce 1967 úzkorozchodné dráhy v Orlové kompletně vymizely. Poslední dvě funkční dráhy spojovaly Ostravu s Bohumínem a Bohumín s Dolní Lutyní. I ty byly v 70. letech zlikvidovány (jako poslední byla roku 1973 zrušena trať Hrušov – Bohumín).
+
+---
+
+### Věděli jste, že...?
+
+- dráhy na Ostravsku a Karvinsku byli unikátní svým rozchodem. Jednalo se o jediné tramvajové dráhy v Československu s rozchodem 760 mm.
+- provoz tratě Orlová náměstí - Orlová Kopaniny – Karviná byl obnoven již ve stejný den, kdy byly v roce 1945 ukončeny boje v Orlové (3. 5. 1945)
+- po tratích už toho moc nezbylo, přesto před sebou můžete vidět jejich doklad v podobě násypu tratě Orlová Kopaniny – Orlová náměstí. Při průchodu ulicí Husova si můžete všimnou, že násyp měl dvě úrovně. Na té nižší jezdily tramvaje, zatímco vyšší obsahovala vlečku.
+- díky mnoha národnostním menšinám a časté změně populace bylo problematické rozhodnutí, v jakém jazyce budou vedeny tramvajové zastávky. Po roce 1918 byla ustálená čeština.
+
+---
+
+### Zajímavá místa v okolí
+
+- **Zámecký park a bývalý zámek** – Tabule číslo [3](/misto/3)
+- **Vlakové nádraží** – Tabule číslo [1](/misto/1)
+- **Bývalá městská spořitelna** – Tabule číslo [R3](/misto/R3)
+- **Staré náměstí** - významný střed města Orlové, kde se konaly trhy, manifestace, demonstrace a další významné akce a události. Do roku 1939 ji město nevlastnilo, ale pouze si jej pronajímalo, což byl ojedinělý případ z celého Československa. Na náměstí byl 6. července 1930 přivítán československý prezident T. G. Masaryk.
+- **Budova radnice** – Klasicistně laděná stavba dvacátých let 20. století, postavená jako radnice v roce 1928. Nahradila původní radnici s pseudorenesančním štítem z roku 1908. V současnosti zde sídlí stavební odbor a odbor životního prostředí městského úřadu, lékárna a kavárna. Kulturní památka od roku 1993.
+- **Budova dnešní městské polikliniky** – dříve obchodní dům Chamrád s hotelem Orlová, 28. února 2002 otevřena jako poliklinika. Budova je v majetku města Orlová.
+- **Bývalá klášterní škola** - založena v roce 1877 milosrdnými sestrami řádu Karla Boromejského. Jednalo se o soukromou dívčí česko-německou školu, ve své vlastní budově nad závorami a u křižovatky od roku 1887. V roce 1946 byla na školu Místním národním výborem v Orlové uvalena národní správa, o dva roky později školu obsadila armáda. V květnu 1950 se kongregace rozhodla k opuštění budovy, a to v důsledku likvidačních zákroků proti katolické církvi. Dnes slouží objekt k podnikatelským účelům.
+- **Ulice Petra Cingra** – hlavní ulice v Orlové, dříve s velkým podílem obchodů a služeb. Dřívější názvy hlavní třídy: Haupt Straße, Masarykova třída, Piłsudskiego ulica, Adolf Hitler Straße, Gottwaldova třída.